Ján Čambál (17.9.1927 – 23.10.2010)
Charakteristika: Skladatel, sbormistr, zpěvák a hudební pedagog
Datum narození/zahájení aktivity:17.9.1927
Datum úmrtí/ukončení aktivity:23.10.2010
Otec Jana Čambála. Studoval na biskupském gymnáziu v Trnavě a od roku 1940 na saleziánském gymnáziu v Šaštíně. Pod vedením slovenského skladatele Jozefa Strečanského působil jako sólista chlapeckého sboru Trnavští zpěváčci. Učil se zpěvu, hře na housle, klavír, varhany, harmoniku, trubku i další dechové nástroje. Od roku 1947 pracoval jako pedagogický asistent vyššího gymnázia Dona Bosca v Trnavě, později na gymnáziích v Hodoch u Galanty a Šaštíně. V Hodoch založil chlapecký sbor, který se na Slovensku brzy proslavil. S ním uvedl operetu Rybár Marek od Jozefa Strečanského a svou operetu Zlodej sŕdc (1949). K premiéře jeho další operety Tajomstvo pátra Iva (1950) nestačilo již dojít. V letech 1950–53 byl internován v táborech nucených prací. Naposledy byl přidělen do Spojených oceláren národního podniku Kladno, kde musel zůstat až do důchodu 1986. Tam vedl při závodním klubu mládežnický sbor Siréna. V letech 1962–65 dálkově studoval Lidovou konzervatoř Středočeského kraje v Praze, kde získal dvě absolutoria s vyznamenáním v oborech sborový zpěv a dirigování orchestru u Josefa Veselky a Antonína Modra. Roku 1967 založil a vedl chrámový sbor Schola cantorum sanctae Caeciliae v Kladně-Rozdělově. Z několikačlenného sdružení se po roce 1989 stal díky jeho osobnosti až sedmdesátičlenný smíšený sbor, který se po velice úspěšné domácí i zahraniční činnosti v roce 2004 rozpadl, a to pro neshody tehdejšího duchovního a některých členů se svým sbormistrem. V 90. letech Čambál pedagogicky působil jako profesor latiny na soukromé Anglo-americké střední škole v Kladně.
Z jeho prvních žáků v Trnavě vynikl Stano Kmotorka, který se po zdařilé emigraci v 50. letech stal později skladatelem a profesorem konzervatoře ve Florencii. Lidsky vřelým přístupem ovlivnil Čambál mnoho lidí ve svém okolí. Po celý život byl ztělesněním křesťanských hodnot. Je autorem řady písní i duchovních (například Matička bolestná), mezi nimiž výjimečné místo zaujímá přes šedesát tzv. muránských písní na texty Bystríka Muránského. Vrchol jeho tvorby tvoří soubor šestnácti latinských duchovních skladeb původně pro sólo a varhany, později pro sólo, sbor a varhany s názvem Cantica dramatica. Všechny vynikají líbivou melodikou, vroucností a dramatickým nábojem. Umělecky cenné jsou i jeho úpravy 65 lidových písní z Čech, Moravy a Slovenska a mnoha dalších anonymních skladeb a koled. Ján Čambál je také autorem vánoční mše Pastýři vstaňte na lidové motivy. Skladatelova přílišná skromnost a nepřízeň doby způsobila, že se jeho dílo zatím více neprosadilo, i přes snahy jeho přátel nejen doma, ale i v zahraničí.
Stručné curriculum vitae – Ján Čambál
1. Narozen 17.9.1927 v Sládkovičově, okres Galanta – Slovensko.
2. V roce 1938 začíná studovat na biskupském gymnáziu v Trnavě.
a) V r. 1940 přechází na slaeziánské soukromé gymnázium v Šaštíně – státní zkoušky se každoročně konají na biskup. gym. v Trnavě.
b) V r. 1943 je přijatý do formačního saleziánského ústavu v Hronském Svatém Beňadiku.
c) V r.1944 – na narozeniny sv.Jana Boska 16.8. je přijatý do společnosti saleziánů Dona Boska.
d) Od září 1944 – 1947 absolvuje vyšší gymnázium s maturitou v saleziánském pedagog. studentátě v Trnavě. Zde studuje současně preventivní systém Dona Boska.
e) Od září 1947 nastupuje na pedag. praxi, jako asistent do pedag. studentátu – tzn. na vyšší gymnázium Dona Boska v Trnavě, kde učí latinu, dějepis, uměleckou výchovu a je učitelem chorálního zpěvu.
f) V prosinci 1947 se pedag.studentát stěhuje do Hodov u Galanty. Zde působí do října 1949, kdy je pedag.studentát přeložen do Šaštína. V Hodoch hned toho roku pře vánocemi zakládá chlapecký dětský sbor, který dostával vysokou uměleckou úroveň a byl známý po Slovensku. (Turné – Bratislava, Nitra, Piešťany, Trenčianské Teplice, Slovenský rozhlas.)
g) 15. Duben 1950 – Bartolomějská noc pro všechny církevní instituce. Je internován v Podolinci, nasazen na práci na Přehradě mládeže Púchov (červen), převýchova v internačních donucovacích střediscích Kostolná, Pezinok (červenec, srpen).
3. Od září 1950 nástup do pracovního tábora PN ( politicky nespolehlivých ) jako voják. Později jsou to útvary PTP ( pracovně technické prapory).
a) Od října 1950 do května 1951 – Strašice u Rokycan.
b) Od června 1951 do května 1952 – Kladno SONP.
c) Od června 1952 do června 1953 – Praha Jinonice – stavba vojenské akademie.
d) Od června 1953 do konce roku 1953 – Kladno SONP.
e) 31.12.1953 – zrušené PTP – odchod do civilu. Příkaz vrátit se na místa, kde nás zastihlo zrušení PTP.
4. Od ledna 1953 do 1986 pracuje jako dělník SONP Kladno. V Zápustkových kovárnách pracuje do roku 1966. V tomto období vede mládežnický sbor Siréna při závodním klubu SONP. Od roku 1962 –1965 studuje dálkově při zaměstnání na Lidové konzervatoři Středočeského kraje v Praze. Získává dvě absolutoria s vyznamenáním – sborový zpěv a dirigování orchestru u Profesorů Josefa Veselky a Antonína Modra. Od roku 1966 přechází pracovat na koksovny SONP až do důchodu (krátce na to jsou koksovny zavřeny po výbuchu a smrtelných zranění). Mým odchodem zaniká sbor Siréna.
5. V roce 1967 vzniká Schola cantorum sanctae Caeciliae.
Dál už to znáš, Helenko…..
Z rukopisu Jána Čambála opsal 16.8.2002 K. Procházka. V bodě čtyři dopsána závorka K.P.
Dílo hudební
Pod plášťom Madony, 1946, opereta o jednom dějství;
Zlodej sŕdc, 1949, opereta;
Tajomstvo pátra Iva, 1950, opereta;
Jesenná duma, 1949, suita pro orchestr;
A zvony zvonia, melodrama na text Štefana Sandtnera;
Muránské písně, 1954–59, text Anton Macák-Bystrik Muránský;
Cantica dramatica, soubor latinských duchovních skladeb.